Dějiny spolků Matice velehradská a Cyrilometodějské družstvo Velehrad

Matice velehradská vznikla v době přípravných akcí na jubilejní oslavy, které se konaly v letech 1863 - 1885. Nejdříve vznikl podpůrný výbor, který se v roce 1862 přetvořil v Matici velehradskou. Do jejího výboru byly zvoleny významné osobnosti: předsedou se stal kníže Hugo Salm, náměstky opat Cyril Napp a hrabě E. Belcredi, pokladníkem rytíř dr. Jan Lachnit, jednateli Ignác Wurm a archivář Vincenc Brandl. Předseda kníže Salm zahájil činnost Matice prohlášením, že podpůrný spolek velehradský vykoná vše, aby v druhém tisíciletí hlásal Velehrad potomkům, „že jsme nebyli u víře vlažni a k sv. apoštolům nevděčni.“ Matice se starala nejen o organizaci velkých oslav, ale především o zajištění prostředků na údržbu všech objektů a podílela se na zabezpečení duchovní správy. Stav velehradského kostela a klášterních budov byl po zrušení velehradského cisterciáckého kláštera v roce 1784 Josefem II. žalostný. Matice velehradská se tak stala patronem farnosti a celého poutního místa. Kněží věnovali v její prospěch odsloužená mešní stipendia, věřící podporovali tento spolek finančně i materiálně. V letech 1870 až 1880 však Matice živořila. Oživení nastalo až v letech před rokem 1885, kdy se blížilo jubileum úmrtí sv. Metoděje. Ve své činnosti pokračovala i po příchodu jezuitů v roce 1890, s nimiž si při přebírání farnosti sjednala podmínky spolupráce.

V roce 1902 vznikl nový spolek „Cyrilometodějské družstvo Velehrad,“ který byl založen za podobným účelem. Tak vedle sebe žily paralelně tyto dva spolky až do roku 1922, kdy se při stavbě poutního a exercičního domu Stojanov dohodli členové představenstev na přičlenění Matice velehradské k Cyrilometodějskému družstvu Velehrad. Při zakládání tohoto spolku zdůraznil A.C. Stojan, jak se osvědčila „Matice svatohostýnská“ pro Svatý Hostýn a že je třeba podobného spolku pro Velehrad. (Podobná slova zazněla také z úst olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, když vyslovil přání obnovit činnost spolku na Velehradě). Účel Cyrilometodějského družstva Velehrad byl vymezen stanovami: „Křísiti, obnovovati a zvelebovati svaté památky cyrillomethodějské; uskutečňovati ideje sv. Cyrilla a Methoda, tj. víru katolickou projevovati, šířiti a zvelebovati schůzemi na Velehradě u hrobu sv. Methoda; křesťanskou výchovu na školách, kteréž spolek na Velehradě na památku učeliště sv. Cyrilla a Methoda zařídí; přičiňovati se o sjednocení u víře literární činnosti; zároveň pečovati o tělesné potřeby poutníkův a příchozích, aby přístřeší a ostatní zaopatření jejich mohlo býti řízeno přiměřeně a slušně, přihlížejíc ve všem ku platným při tom předpisům.“ Není bez zajímavosti zmínit, že zatímco A.C. Stojan byl zakladatelem CM družstva Velehrad, Antonín Šuránek byl jednatelem. Pilíři našeho občanského sdružení tedy jsou světci.

Hned rok po založení zakoupilo Družstvo Velehrad na Velehradě domek, který přebudovalo na noclehárnu pro poutníky. Spolek se podílel na organizaci dopravy mezi nádražím v Uherském Hradišti a Velehradem. K zachovávání velehradských památek bylo založeno Slovanské muzeum. Dále družstvo usilovalo o založení gymnázia na Velehradě a výstavbu exercičního domu. V roce 1923 měl spolek již 2300 členů a v roce 1912 dokonce 13 100 členů. Po vybudování Stojanova byla podepsána smlouva mezi Družstvem Velehrad a Tovaryšstvem Ježíšovým, kterému bylo svěřeno konání exercicií a Kongregací sv. Cyrila a Metoděje, jejíž členky převzaly zdarma hospodářskou správu Stojanova. Družstvo se dále zasadilo o úpravu parku za exercičním domem. K desátému výročí úmrtí A. C. Stojana dalo na svůj náklad opravit Královskou kapli, v níž byl tento velikán moravské církve pohřben a dále nově upravit vlastní náhrobek. V době hospodářské krize se v důsledku údržby Stojanova a úpravy velehradských vykopávek družstvo zadlužuje a jen těžce se z dané situace vzpamatovává. Krátké období stabilizace bylo narušeno příchodem nacistů, kteří obsadili 6. 3. 1941 Stojanov německou mládeží. Ta budovu bezhlavě opustila v roce 1945. Doutnající činnost spolku byla zcela zadušena nástupem komunismu k moci, který podobné aktivity nestrpěl.

V roce 1990 přijíždí na Velehrad do atmosféry radosti a naděje z nově nabyté svobody papež Jan Pavel II. Dochází k postupné obnově života církve na Velehradě. Na té se však již nepodílí CM družstvo, neboť se nepodařilo, na rozdíl od Hostýna, udržet právní kontinuitu. Snaha o obnovu činnosti spolku nebyla dotažena do konce a zůstalo u prvního setkání několika velehradských farníků. Ačkoliv se veškeré dílčí subjekty, působící ve prospěch obnovy Velehradu, snaží poskytnout přijíždějícím poutníkům co nejlepší zázemí, zachovat a prezentovat genia loci Velehradu, přece je zde patrné určité prázdné místo, které se rozhodla vyplnit obnovená Matice Velehradská. Její signatáři se poprvé setkali 29. 6. 2006. Ke schválení stanov došlo 29. 11. 2006. Mohlo by se zdát, že Matice začíná od nuly. Její devízou je však „dědictví otců“ a mateřství národní víry, která se na Velehradě zrodila.

Petr Hudec

Použitá literatura:

  • BRÁZDIL, František: Jezuité na Velehradě. Svitavy 2005
  • CINEK, F: Velehrad víry. Olomouc 1936

Vyhledávání
CM
Dokumenty
Ke stažení
Matice velehradská pořádá dne 4.11.2017 desátý, jubilejní ročník této jedinečné ...
Podzimní beseda z cyklu Cesty za hodnotami – osobnosti Slovácka na Velehradě pro...
AKCE BYLA PRO NÍZKÝ POČET ZÁJEMCŮ ZRUŠENA!
Matice velehradská pořádá Duchovní obnovu pro členy Matice velehradské 17. - 19....

Matice Velehradská ® 2017 This page is Valid XHTML 1.0 Transitional | Engine by Business Route 2.2 © Václav Kusák Oryx Group 2017