Do Cách každých 7 let

Českou cestou do Cách jsme s pomocí Boží došli 20.6.2014 až na dotek plínek Pána Ježíše a košile jeho Matky. Přijal nás otec biskup a prožili jsem celu pouť, kde s námi byli i autobusoví poutníci z Kladna a Slováci a Slovinci. Po skončení pouti nás otec biskup pozval na pouť L.P. 2021
1) Vysvětlení a zdůvodnění
2) Podrobnosti o poutním místě Fahrenbert
to vše dle slov sv. Jakuba, patrona poutníků: Dá-li Pán Bůh a budeme živí... (4,15)

Úvodem
Papež Jan Pavel II. - inspirován kardinálem Špidlíkem si přál, aby církev dýchala oběma plícemi, na obě strany, směrem východním i západním. Do Cách, tedy na západ, se chodí jednou za sedm let a z Velkého Meziřící to je 1050 km. Na Velehrad chodíme každý rok a odtud (i ze Znojma a Vítochova) je to 150 km, tedy za sedm let taky 1050 km. Takže tenhle rytmus západ - východ bychom měli dodržovat.


Město Cáchy, německy Aachen z latinského Aquisgranum

Lázně božstva Grána, leží na samém západě Německa, v místech, kde se jeho hranice stýkají s Belgií a Nizozemskem.

Hlavním bodem města je osmiboký chrám Panny Marie, který dal postavit císař Karel Veliký kolem roku 800 (zemřel 28.1.814 a je v něm pochovaný). Uložil do něj tzv. Látkové ostatky - košili Panny Marie, plenky Pána Ježíše a jeho bederní roušku a plátno z mísy, na které byla položena hlava sv. Jana Křtitele.

Náš otec vlasti Karel IV. zahájil přístavbu kněžiště ve stylu Svaté kaple v Paříži. Dnes je tato takzvaná Chórová kaple větší než původní chrámová loď a na první pohled připomíná pražskou katedrálu. Do Cách se od nás putovalo už předtím, ale první pravidelná pouť se konala v roce 1349, Karel IV. se jí osobně zúčastnil a byl při ní (podruhé) korunován na římského krále. Už tenkrát rozhodl, že se bude putovat jednou za 7 let a jen tehdy se ostatky budou dávat k uctívání. Určil také, že z jeho říše se bude chodit dvěma směry a to Českou a Uherskou cestou. A lidé (nejen) od nás to pravidelně dodržovali. Putování zakázal Josef II. a totalitní režimy jej úplně znemožnily. Uherskou cestu obnovili maďarští poutníci už v roce 1993 a pak v roce 2000, kdy přijelo několik autobusů. Po České cestě se poprvé od Josefa II. poutníci vypravili pěšky až v roce 2007. Z Velkého Meziříčí vyšli 25. dubna, v Praze dostali požehnání od pana kardinála a těsně před Cáchami se 1.6. spojili s těmi, kdo přijeli autobusy, takže do poutního chrámu Páně vešli společně, uctili ostatky a prožili celou pouť. S pomocí Boží a pod ochranou Panny Marie a andělů strážných ušli 1048 km.


Na pouť do Cách šli s trojím poselstvím:

  1. poděkovat za svobodu a za to, že už padly hranice mezi evropskými zeměmi.

  2. konat pokání za všechny války a křivdy, ke kterým došlo dávno i nedávno na obou stranách.

  3. prosit za obnovu křesťanských kořenů Evropy, protože nechceme, aby uschly.

    L.P. 2014 budou ostatky uctívány od 20. do 30. června. Rádi bychom tam zase šli se stejným poselstvím, ke kterému v letošním roce rodin přidáme ještě jeden bod:

  4. za posvěcení rodin a rodiny v těžkostech.


Návrh trasy

Letošní pouť však bude mít více částí, protože už není možné tam jít najednou. Po české části převezme štafetu převezme francouzské sdružení Poutní cesta křesťanskou Evropou, které staví poutní zastavení po celém světadílu, u nás postavilo na Velehradě kapličku Pražského Jezulátka (tenkrát to byla jejich osmá, loni v jubilejním roce v Nitře postavili už 25. v pořadí).

Bylo by to na 7 týdnů

1. a 2. týden: Křtiny - Praha - hranice - Fahrenberg - Češi

3. týden: Frahrenberg - Bamberg - pár vytrvalců

4. až 6. týde: Bamberg - Bad Münstereifel - Francouzi a čeští vytrvalci

7. týden: Bad Münstereifel - Aachen - Francouzi a Češi

Celkem 1137 km, dá-li Pán Bůh. DEO GRATIAS.


O poutním místě Fahrenberg
Poutní místo Fahrenberg je těsně za hranicemi, asi 12 km od Rozvadova, ve výši 801 m nad mořem stojí kostel Panny Marie. V říjnu 1956 postavili místní věřící na jeho střechu pozlacenou sochu Matky Boží s rukama mírně rozevřenýma, kterýma jakoby objímá kraj pod sebou a zároveň zadržuje nebezpečí z dáli. Socha je obrácena směrem na Přimdu, na východ, protože v té době se věřící (i nevěřící) báli útoku vojsk Varšavské smlouvy, který z té strany hrozil. Proto postavili sochu a hlavně se začali pravidelně modlit k Matce Boží a vzývali ji jako Královnu míru.

Když jsem sem přišel poprvé v roce 1994 a právě toto se dozvěděl, vybavila se mi v paměti následující událost:

Bylo to na konci školních prázdnin. Na návsi se bavili dospělí muži: „Bude válka, na východě i na západě se hrozně zbrojí.“ Šestiletý synek jednoho z nich to slyšel a začal natahovat na pláč. Přes své mládí vycítil, že jde o něco strašného. Dospělí se na něho udiveně podívali. „Proč brečíš?“ Když se nedočkali odpovědi, řekl jeden z nich: „To bude proto, že mu za pár dní začne škola.“

Ale ten kluk neplakal kvůli škole, ale kvůli strachu z války, vím to naprosto přesně, protože se to stalo mně osobně v srpnu 1957, tedy v prvním roce zdejších modliteb za mír.

Jak léta běžela, zapomněl jsem na tuto drobnou příhodu a až v roce 1994 na Fahrenbergu jsem si na ni vzpomněl znovu. U nás se tehdy všude říkalo, jací jsou na západě zločinci, jak si tam na nás brousí zuby, a oni se báli právě té naší strany, a proto se upřímně modlili. A také pro smíření pracovali, evropské usmíření skutečně připravovali. „To vůbec nebyli žádní revanšisté“, řekl tehdy Pater Jiří Hájek, který mě sem poprvé přivedl. Od té doby jsem zde byl víckrát, jednou s celým autobusem. Veřejně jsem tenkrát místním lidem poděkoval, že se modlili za mír.


Dnes (7.5.2007) jsem tady opět a poprvé pěšky až z domu. Tím víc děkuji Panně Marii za ochranu a s ostatními zpíváme:... děkujem ti, Matko milostivá, děkujeme tisíckrát. O mír prosíme i jejího Syna:... Beránku Boží, daruj nám pokoj - nám na celém světě. Modlíme se také za Evropu a za ruský národ, i jeho hlavního patrona, svatého Jiří, prosíme o přímluvu.


Vyhledávání
CM
Dokumenty
Ke stažení
V odkazu na fotodokumentaci níže můžete nalézt aktuální foto z dílny pana Vladim...
Veřejná sbírka, kterou pro účely pořízení a osazení nových soch sv. Cyrila a Met...
Matice velehradská pořádá dne 4.11.2017 desátý, jubilejní ročník této jedinečné ...
Podzimní beseda z cyklu Cesty za hodnotami – osobnosti Slovácka na Velehradě pro...

Matice Velehradská ® 2017 This page is Valid XHTML 1.0 Transitional | Engine by Business Route 2.2 © Václav Kusák Oryx Group 2017