pout-matice 15.8.

Pouť členů Matice Velehradské se uskuteční 15. 8. 2012
Matice velehradská se rozhodla zdůraznit zasvěcení baziliky Nanebevzetí Panny Marie, a proto si ke společnému setkání v modlitbě zvolila právě tento termín.

10.00 mše svatá v bazilice

14:00 divadlo Víti Marčíka jr. ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje a následující odpoledne her pro děti

Když počali cisterciáci počátkem 13. století s výstavbou svého konventního kostela, zasvětili jej v souladu s řádovou tradicí Nanebevzetí Panny Marie: „Je nařízeno, aby všechny naše kláštery byly založeny ke cti královny nebe i země.“( Usnesení kapituly řádu. IX. O uspořádání opatství) Spolupatronát Cyrila a Metoděje byl připojen až v roce 1932 dekretem papeže Pia XI. Několik let předtím (u příležitosti 1000 let od vysvěcení) v roce 1928 získal kostel titul „bazilika menší.“

Zasvěcení stavby dokazuje, že víra v Nanebevzetí Panny Marie má v církvi hlubokou tradici. Počátky tohoto svátku mají kořeny na východě, pravděpodobně v Jeruzalémě. Císař Mauricius (582 - 602) nařídil, aby se slavil po celé říši. Do Říma se dostal možná s východními mnichy, kteří sem prchali před nájezdy Peršanů. Papež Sergius (683 - 701) zavedl v den svátku slavné procesí. Oktáv svátku ustanovil Lev IV. (+ 855). Víra v Nanebevzetí Panny Marie však byla jako dogma vyhlášena teprve papežem Piem XII. v roce 1950: „Oznamujeme, veřejně vyhlašujeme a definujeme, že je dogma od Boha zjevené, že neposkvrněná Bohorodička, vždy Panna Maria byla po skončení svého pozemského života s tělem i duší vzata do nebeské slávy.“

Na obraze Ignáce Raaba, který je hlavním oltářním plátnem v kostele, je vyobrazena skupinka apoštolů a žen, kteří v dolní části plátna obklopují katafalk, na němž k jejich překvapení nikdo neleží. Místo je však pro podtržení tajemství zdrojem světla celého obrazu. „Panno, čas jest, nech žalosti, Syn tvůj tě chce mít v radosti, tak anjelové zpívali, když Pannu na nebe vzali.“ (Adam Michna z Otradovic - Veleslavnost blahoslavené Panny Nanebevzetí) Oslavená Bohorodička, ztvárněná z výrazného podhledu s těžkou drapérií, působí dojmem dynamické síly božství a zralosti ženství. Dvanáct hvězd kolem hlavy je odkazem na knihu Zjevení sv. Jana. Obraz namaloval Ignác Raab v letech 1773 – 1777.

Naši předkové by neopomenuli zdůraznit, že prvními šiřiteli úcty k Panně Marii na našem území byli sv. Cyril a Metoděj a právě Panně Marii zasvětili metropolitní kostel.