Matice velehradská vznikla v době přípravných akcí na jubilejní oslavy, které se konaly v letech 1863 - 1885. Nejdříve vznikl podpůrný výbor, který se v roce 1862 přetvořil v Matici velehradskou. Do jejího výboru byly zvoleny významné osobnosti: předsedou se stal kníže Hugo Salm, náměstky opat Cyril Napp a hrabě E. Belcredi, pokladníkem rytíř dr. Jan Lachnit, jednateli Ignác Wurm a archivář Vincenc Brandl. Předseda kníže Salm zahájil činnost Matice prohlášením, že podpůrný spolek velehradský vykoná vše, aby v druhém tisíciletí hlásal Velehrad potomkům, "že jsme nebyli u víře vlažni a k sv. apoštolům nevděčni." Matice se starala nejen o organizaci velkých oslav, ale především o zajištění prostředků na údržbu všech objektů a podílela se na zabezpečení duchovní správy. Stav velehradského kostela a klášterních budov byl po zrušení velehradského cisterciáckého kláštera v roce 1784 Josefem II. žalostný. Matice velehradská se tak stala patronem farnosti a celého poutního místa. Kněží věnovali v její prospěch odsloužená mešní stipendia, věřící podporovali tento spolek finančně i materiálně. V letech 1870 až 1880 však Matice živořila. Oživení nastalo až v letech před rokem 1885, kdy se blížilo jubileum úmrtí sv. Metoděje. Ve své činnosti pokračovala i po příchodu jezuitů v roce 1890, s nimiž si při přebírání farnosti sjednala podmínky spolupráce.

Hned rok po založení zakoupilo Družstvo Velehrad na Velehradě domek, který přebudovalo na noclehárnu pro poutníky. Spolek se podílel na organizaci dopravy mezi nádražím v Uherském Hradišti a Velehradem. K zachovávání velehradských památek bylo založeno Slovanské muzeum. Dále družstvo usilovalo o založení gymnázia na Velehradě a výstavbu exercičního domu. V roce 1923 měl spolek již 2300 členů a v roce 1912 dokonce 13 100 členů. Po vybudování Stojanova byla podepsána smlouva mezi Družstvem Velehrad a Tovaryšstvem Ježíšovým, kterému bylo svěřeno konání exercicií a Kongregací sv. Cyrila a Metoděje, jejíž členky převzaly zdarma hospodářskou správu Stojanova. Družstvo se dále zasadilo o úpravu parku za exercičním domem. K desátému výročí úmrtí A. C. Stojana dalo na svůj náklad opravit Královskou kapli, v níž byl tento velikán moravské církve pohřben a dále nově upravit vlastní náhrobek. V době hospodářské krize se v důsledku údržby Stojanova a úpravy velehradských vykopávek družstvo zadlužuje a jen těžce se z dané situace vzpamatovává. Krátké období stabilizace bylo narušeno příchodem nacistů, kteří obsadili 6. 3. 1941 Stojanov německou mládeží. Ta budovu bezhlavě opustila v roce 1945. Doutnající činnost spolku byla zcela zadušena nástupem komunismu k moci, který podobné aktivity nestrpěl.