VELEHRAD - KLIMENTEK

 HRADISKO SVATÉHO KLIMENTA - DĚJINY

Zde podle tradice svatí Cyril a Metoděj založili školu a sem do bezpečí uložili ostatky papeže sv. Klimenta. Místo je v nadmořské výšce 461 m na jiho-západním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany. Kopec má tvar trojúhelníka v délce přes jeden kilometr a na jeho vrcholu jsou v terénu patrné základy středověkého kostela. Archeologické výzkumy prokázaly tři etapy: 1) hradisko z 1. poloviny 9. století a kaple ze 2. poloviny téhož století, tedy z doby sv. Cyrila a Metoděje. 2) stavební práce v 11. století v souvislosti se stavbou hradu Cimburka. 3) Třetí přestavba brněnskými augustiniánskými mnichy, kteří toto místo dostali od moravského markraběte Jana Jindřicha. Ti zde působili až do husitských válek, kdy byl klášter zničen a místo postupně osiřelo.Klimenta, počal stavěti s dovolením královým na místě nepřístupném, horami a lesy obklíčeném, nedaleko Velehradu, v okolí, které nyní starý hrad Cimburk ohražuje, kostel ke cti svatého Klimenta, ve kterém, kdyby nebezpečenství hrozilo, mohly by se drahé ostatky ... ukrýti mimo hluk válečný." Podle faráře Středovského, který to zapsal, tu ještě po roce 1700 čněly na vrcholu kopce "dosti vysoké zbytky kostelních zdí".

SOUČASNOST

V 19. a 20. století zde byly provedeny podrobné výzkumy známými archeology. V roce 1964 postavili koryčanští občané pod vedením P. Stanislava Straňáka místo původní kaple umístěné v kněžišti základů gotického kostela dřevěnou kapličku. V roce 1985 postavili členové Společenství svatého Gorazda a druhů - Živé dědictví za dřevěnou kapličkou zvonici sv. Gorazda. V 90. letech zde toto společenství založilo tradici tzv. Gorazdovy školy, která se konala v týdnu okolo 27. července, na nějž připadá svátek sv. Gorazda a druhů. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého a v letním čase je zde jednou za měsíc v neděli mše svatá. Nutno ověřit na faře v Osvětimanech, kam místo patří.

SV. KLIMENT

Svatý Klement Římský či Klement I. (Slovany nazýván také Kliment, † 97), je třetím nástupcem sv. apoštola Petra, tedy papežem. Patří mezi ty, kteří ještě "viděli apoštoly", setkával se s nimi a poslouchal jejich kázání. Podle listu svatého Pavla Filipanům (4,3) jej můžeme považovat za jeho žáka a spolupracovníka. V době pronásledování křesťanů císařem Trajánem byl poslán do vyhnanství na poloostrov Krym, kde pracoval v mramorových dolech v Chersonesu. Podle legendy zemřel mučednickou smrtí poté, co za zázračných okolností vyhloubil v lomu pramen a naštval císaře do té míry, že ten přikázal, aby byl řetězy připoután ke kotvě a hozen do moře. Jeho ostatky nalezli v r. 861 svatí Cyril a Metoděj při své misii u Chazarů. Nejdříve je s sebou odvezli na Moravu a odtud je vzali do Říma. Tam se dnes nacházejí v bazilice sv. Klimenta, kde je pohřben i sv. Cyril. V kalendáři najdeme jeho památku 23. listopadu.