VELEHRAD JAKO SYMBOL ČESKÉ STÁTNOSTI

Když v 9. století připutovalo na dvůr byzantského císaře Michala poselstvo knížete Rastislava z Velké Moravy, při setkání zazněla tato slova: "Nuže, vznešený pane, pošli nám takového muže, který nám pořídí všecku spravedlnost." Sv. Konstantin (Cyril) společně se svým bratrem sv. Metodějem následně na Moravě nejen "hlásali evangelium slovanským jazykem", nýbrž zasadili se také o rozvoj toho, co bychom dnes nazvali právní stát. Sv. Konstantinovi je připisován spis Zákon sudnyj ljudem - první staroslověnsky psaný právní spis, který obsahuje prvky občanského a trestního práva.

Česká státnost je nicméně spojována spíše se svatováclavským (hradním) než cyrilometodějským kultem. Lze však upozornit na to, že sv. Václav je skrze svoji babičku sv. Ludmilu vnímán jako nepřímý žák sv. Cyrila a Metoděje. Svatováclavské Čechy jsou s cyrilometodějskou Moravou duchovně propojeny legendárním sepjetím Velehradu a Staré Boleslavi prostřednictvím svatováclavského palladia. (Barokní pisatelé se pokusili rozvíjením legendy o staroboleslavském palladiu prokázat nepřetržitou kontinuitu katolického náboženství v Čechách, počínaje sv. Cyrilem a Metodějem, kteří darovali kněžně Ludmile ikonu bohorodičky, přes sv. Václava až k Janu Nepomuckému, který před smrtí údajně k palladiu putoval). Rovněž král Karel IV. se přihlásil k velkomoravské tradici, na kterou chtěl ideově a politicky navázat, když pozval slovanské mnichy do Emauzského kláštera. Na Velehradě se tedy dotýkáme kořenů české státnosti právě tak jako v katedrále sv. Víta na Pražském hradě nebo ve Staré Boleslavi. 

Iluzivní památník fundátora velehradské baziliky krále Přemysla Otakara I. (foto F. Ingr) 

Lze říci, že symbolem české státnosti je samotná impozantní stavba velehradské baziliky. Ačkoliv se stal nynější Velehrad v průběhu staletí nositelem odkazu sv. Cyrila a Metoděje, byl založen "teprve" na počátku 13. století jako cisterciácký klášter. Vznik kláštera byl umožněn na základě smíru dvou bratří Přemyslovců. Přestože měl starší z nich Vladislav Jindřich početnější armádu a přednostní právo usednout na královský trůn, rozhodl se předejít bratrovražednému boji a přenechal vládu mladšímu Přemyslu Otakarovi I. Sám se spokojil s údělem moravského markraběte. To byl velký státnický a lidský čin, kterým byla zastřešena výstavba jednoho z nejkrásnějších pozdně-románských klášterů ve Střední Evropě. Oba bratři se stali za spoluúčasti olomouckého biskupa Roberta jeho zakladateli. (V této souvislosti jsou vyobrazeni v "zastřešující" kopuli baziliky). Velehrad se měl stát hrobkou moravské větve Přemyslovců. Král Přemysl Otakar I. se společně s manželkou Konstancií zúčastnil v roce 1228 slavnosti svěcení budovaného kláštera. Velehradská bazilika tedy nese královskou pečeť s trvale platným apelem na zástupce státní správy: osobní prospěch není možné klást nad dobro celku.

Prezident Václav Havel na Velehradě v roce 1992 (archiv sester z Kongregace Božského Vykupitele)