VELEHRAD JAKO SYMBOL ČESKÉ STÁTNOSTI
Když v 9. století připutovalo na dvůr byzantského císaře Michala poselstvo knížete Rastislava z Velké Moravy, při setkání zazněla tato slova: "Nuže, vznešený pane, pošli nám takového muže, který nám pořídí všecku spravedlnost." Sv. Konstantin (Cyril) společně se svým bratrem sv. Metodějem následně na Moravě nejen "hlásali evangelium slovanským jazykem", nýbrž zasadili se také o rozvoj toho, co bychom dnes nazvali právní stát. Sv. Konstantinovi je připisován spis Zákon sudnyj ljudem - první staroslověnsky psaný právní spis, který obsahuje prvky občanského a trestního práva.
Česká státnost je nicméně spojována spíše se svatováclavským (hradním) než cyrilometodějským kultem. Lze však upozornit na to, že sv. Václav je skrze svoji babičku sv. Ludmilu vnímán jako nepřímý žák sv. Cyrila a Metoděje. Svatováclavské Čechy jsou s cyrilometodějskou Moravou duchovně propojeny legendárním sepjetím Velehradu a Staré Boleslavi prostřednictvím svatováclavského palladia. (Barokní pisatelé se pokusili rozvíjením legendy o staroboleslavském palladiu prokázat nepřetržitou kontinuitu katolického náboženství v Čechách, počínaje sv. Cyrilem a Metodějem, kteří darovali kněžně Ludmile ikonu bohorodičky, přes sv. Václava až k Janu Nepomuckému, který před smrtí údajně k palladiu putoval). Rovněž král Karel IV. se přihlásil k velkomoravské tradici, na kterou chtěl ideově a politicky navázat, když pozval slovanské mnichy do Emauzského kláštera. Na Velehradě se tedy dotýkáme kořenů české státnosti právě tak jako v katedrále sv. Víta na Pražském hradě nebo ve Staré Boleslavi.
Iluzivní památník fundátora velehradské baziliky krále Přemysla Otakara I. (foto F. Ingr)
Lze říci, že symbolem české státnosti je samotná impozantní stavba
velehradské baziliky. Ačkoliv se stal nynější Velehrad v průběhu staletí
nositelem odkazu sv. Cyrila a Metoděje, byl založen "teprve" na počátku
13. století jako cisterciácký klášter. Vznik kláštera byl umožněn na
základě smíru dvou bratří Přemyslovců. Přestože měl starší z nich
Vladislav Jindřich početnější armádu a přednostní právo usednout na
královský trůn, rozhodl se předejít bratrovražednému boji a přenechal
vládu mladšímu Přemyslu Otakarovi I. Sám se spokojil s údělem moravského
markraběte. To byl velký státnický a lidský čin, kterým byla zastřešena
výstavba jednoho z nejkrásnějších pozdně-románských klášterů ve Střední
Evropě. Oba bratři se stali za spoluúčasti olomouckého biskupa Roberta
jeho zakladateli. (V této souvislosti jsou vyobrazeni v "zastřešující"
kopuli baziliky). Velehrad se měl stát hrobkou moravské větve
Přemyslovců. Král Přemysl Otakar I. se společně s manželkou Konstancií
zúčastnil v roce 1228 slavnosti svěcení budovaného kláštera. Velehradská
bazilika tedy nese královskou pečeť s trvale platným apelem na zástupce
státní správy: osobní prospěch není možné klást nad dobro celku.
Prezident Edvard Beneš na Velehradě v roce 1936 (archiv ŘKF Velehrad)
K Velehradu se v meziválečném období přihlásil i president Edvard Beneš,
když neváhal zaštítit společně s dalšími osobnostmi Československa
sbírku na obnovu baziliky a osobně Velehrad v roce 1936 navštívil.
Stanuli zde také prezidenti České republiky Václav Havel (1992) a rovněž
Václav Klaus (2005). A tak zatímco svůj vztah k národu někdy těžce
hledáme a národní hrdost cítíme maximálně při vítězných sportovních
utkáních, na Velehradě se dotýkáme svých duchovních ale i národních
kořenů zvnitřněným způsobem. Snad to lépe cítí ti, kteří sem přijíždějí,
než ti, kteří zde žijí. A tak jsou tyto řádky pokusem o to, abychom si
"posvítili pod naším velehradským svícnem".
Prezident Václav Havel na Velehradě v roce 1992 (archiv sester z Kongregace Božského Vykupitele)